ING. ARCH. LADISLAV MOHELNÍK, PH.D.

Ústav teorie architektury ● Fakulta architektury ● Vysoké učení technické v Brně

Přípravka

Neni pochyb o tom, že proces přijímacích zkoušek ke studiu v podobě v jaké je realizován na FA VUT v Brně je jedním z rezidui neslavné komunistické minulosti. Je velmi smutnou bilanci, že ani po roce 1989 se jej nepodařilo vyřešit. Nemám k dispozici žádné statistiky, přesto si dovoluji tvrdit, že zájem o studium neustále mírně klesá. Pětinásobný počet přihlášek je klamná záležitost, protože zájemci o studium se hlásí i na řadu jiných škol. Z těch, kteří jsou přijati nenastoupí ke studiu stále větší počet lidí.

Domnívám se, že založení fakulty výtvarných umění z kvantitativního hlediska pozici architektury neovlivnilo, pouze mírně snížilo počet vysoce talentovaných lidí. Domnívám se také, že pokud nedojde k nějaké mimořádné změně, nebude ani obor architektura na fakultě stavební představovat překvapivou kvalitu. Zdá se, že ani v Ostravě nelze v kratším časovém období vzhledem k nedostatku tradice a možná i podpory očekávat vážnější konkurenci. Brno dokáže každoročně přilákat dokonce i nějaké cizince. Počet studentů, kteří jsou přímo z Brna nebo okolí před několika léty poměrně prudce stoupnul. Začali se snad na Moravě rodit talentovaní lidé jenom v Brně? Bohužel s talentem, ale především se schopnosti studovat je to na naší fakultě rok od roku horší. Není divu. Ve všeobecném úpadku vzdělanosti by jiná situace byla spíše překvapivá. Jenže tato chyba je vážnější než na první pohled vypadá. Fakulta neumí lovit talenty z prostoru celé Moravy a Čech jak je její nepsanou povinnosti, ale především a bohužel poněkud nešťastně pouze v Brně.

Jednoznačnou příčinou je existence přípravky, která naprosto deformuje výsledky všech části přijímací zkoušky. Adepti studia jsou dlouhodobě, promyšleně a organizovaně připravováni k oklamání fakulty. Na samotné přípravě není rozhodně nic odsouzeníhodného. To co je ale naprosto nepřijatelné je to, že přípravu zajišťují rozhodujícím způsobem ti kdo pak sedí v přijímacích komisích, posuzuji domácí práce, hodnotí plnění jednotlivých úkolů. Přípravka má mnohaletou tradici. Z předrevolučního Petrova přes porevolučního pana architekta Velka se zabydlela přímo na fakultě. Nebudu zde obviňovat žádného pedagoga konkrétně. Není to můj úkol. Upozorňují však, že jde přinejmenším o střet zájmů. Výsledkem je netalentovaný student "Míra", který ve čtvrtém ročníku neumí o mnoho více než v prvním. Je to student nesvobodný, po celou dobu studia manipulovatelný svými dobrodinci. Je vděčný za přijetí i další následující výsady vyplývající ze zasvěceneckých vazeb. Má dostudování téměř jisté, přinejmenším za cenu výjimky. Nejen ve volbách do senátu, volbě děkana a při přihlašování do atelierů však musí prokázat svoji loajalitu. Už v průběhu studia dostane příležitost "učit se na konkrétních zakázkách". Cestuje po zahraničí (jezdí za svobodou, protože u nás se tráva nesmí), prožívá hospodu se svým dobrodincem,... U státní zkoušky z dějin architektury nakonec neumí nakreslit jednoduchý půdorys všeobecně známé stavby. Všechny náklady na provoz přípravky samozřejmě nese škola, takže veškeré příjmy jsou ziskem nejspíš bez zdanění. Kolik myslíte, že takový titul architekta. stojí? Zeptejte se, raději těch pravých, vyvolených.

Aktualizováno 20.3.2006